Lyské výstaviště hostilo speciální výstavu českých slepic

1. únor, 2018 o 18:14

Publikováno v časopise Chovatel 2/2018

Letošní přehlídku českých slepic s expozicí šumavanek zavál osud do Lysé nad Labem. Tradiční hostitelskou organizaci ČSCH v Týništi nad Orlicí jsme museli vyměnit, z důvodu vyšší moci, za ochranná křídla celostátní výstavy. Popravdě řečeno se jednalo o náhradní řešení. Díky této změně jsme mohli porovnat výhody a nevýhody pořádání speciální výstavy v jiném prostředí.

A jaké byly přednosti této změny? Pozitivem pořádání klubové přehlídky při Celostátní výstavě Chovatel na výstavišti v Lysé nad Labem (17. – 19. 11. 2017), byla lepší propagace českých plemen. Návštěvnost této vrcholné akce byla oproti tradiční speciálce, vysoká. Díky tomu se česká slepice dostala do povědomí většího počtu lidí.

Osvětu zajišťovala nová propagační voliéra osazená velkými a zdrobnělými češkami. Nacházela se napravo od vstupu do haly hostící drůbež. Byla obklopená dalšími voliérami českých hus, českých hus chocholatých a českých krůt. Voliéra s češkami byla při zemi ozdobená smrkovým chvojím. Nejednalo se pouze o dekoraci. Zeleň zajišťovala vystavené drůbeži lepší soukromí a pocit bezpečí. Propagační expozice byla doplněná velko formátovou tabulí s informacemi ze současného dění a historie. Nechyběly na ní ilustrační barevné fotografie vybraných kresebných rázů velkých a zdrobnělých českých slepic. V interiéru voliéry se nacházel hřad, krmítko, napáječka a proutěná kukaň. Komfort prostorné voliéry si spokojené češky užívaly v různých barevných rázech.

A jaké byly nevýhody pořádání speciální přehlídky při celostátní výstavě? Hlavním argumentem byl nedostatek času na plemenářskou práci a spolkovou činnost. Díky tomu se klubisté na členské schůzi dohodli, že v příštím roce využijí opět služeb chovatelů z Týniště nad Orlicí. Tam je daleko více času na výměnu zkušeností chovatelů se stejným zájmem. O podstatě spolkové činnosti uvedu tři citáty, které napoví čtenářům více než má další slova. Německý hudební skladatel Ludwig Van Beethoven (1770 – 1827) k tomuto tématu řekl: „Opravdové přátelství může vyrůstat jen ze spojení podobných povah.“ Na tento citát navazuje úvaha od řeckého filozofa Démokrita (460 – 370 př. n. l.): „Stejné myšlenky vytváří přátelství.“ A polemiku uzavírá názor od filmového herce, dramatika, scénáristy a myslitele Jana Wericha (1905 – 1980): „ Přátelství je součást lidského štěstí.“ Díky pravdivosti těchto myšlenek se sejdou ctitelé a spřízněné duše české slepice příští rok opět v Týništi.

To neznamená, že jsme na celostátní výstavu a lyské výstaviště zanevřeli. Podle klubového plánu práce tuto přehlídku tradičně obsazujeme. A doufáme, že i příští rok bude expozice českých slepic důstojná. Česká vrcholná chovatelská přehlídka však bude mít velkou konkurenci. Celostátní výstava se bude „dělit“ o ambice vystavovatelů s evropskou výstavou v Dánsku.

A co mohli návštěvníci na celostátní výstavě obdivovat? Letos bylo vystaveno 1473 kusů drůbeže. Vlastní přehlídka češek byla její součástí. Byla rozdělená podle kategorií a barevných rázů. Členové klubu vystavili velké a zdrobnělé češky a šumavanky. Součástí těchto plemen byla zvířata od nečlenů klubu. Což bylo výhodou oproti samostatné speciální výstavě.

Na výstavu bylo přihlášeno 51 českých zlatých kropenek. Několik jedinců nebylo z důvodu nemoci dodáno. Jednalo se o chovatele z Moravy, kde se v chovech drůbeže letos rozšířila agresivní forma Markovy choroby. České slepice stříbrné kropenaté přihlásili 4 chovatelé. Na výstavě měly rezervované 14 děr. Opět několik jedinců ze stejných důvodů chybělo. Oba rázy posoudil „klubový posuzovatel“ Jaroslav Kalaš z Lípy.

Kolekce zlatých češek byla vyrovnaná. I přes přísné posouzení se jednalo o důstojnou přehlídku bez hrubých vad. U majitelů genových zdrojů je znát, že jejich zvířata byla již předem „přebraná“ a zhodnocená vedoucím sboru posuzovatelů Ivanem Pavlem.

U rázu stříbrného kropenatého byla situace složitější. Podobně jako u zdrobnělých češek, letošní rok nepatřil mezi úspěšné. Důvodem mohla být absence několika zvířat od klubové garantky tohoto rázu Martiny Matuškové ze Silůvek u Brna .

V letošním roce nebyla vystavená češka koroptví. Aby kresba nezanikla, bude úkolem členů klubu a klubových posuzovatelů sehnat v nejbližších měsících kohouta, vhodného plemene, na regeneraci tohoto rázu. Umístěný bude v chovu garanta tohoto rázu Zdeňka Bašeho. V úvahu připadá durynský vousáč, dánská či drentská slepice. Příležitost pro nákup bude na již zmíněné evropské výstavě v Dánsku. Na výstavě chyběl také ráz bílý.

V expozici zdrobnělé a zakrslé drůbeže jsme měli také několik želízek v ohni. První byly vystavené zdrobnělé české slepice bílé. Dva kluboví chovatelé vystavili 7 jedinců. Na ně navazovaly zdrobnělé české zlaté kropenky. Přihlášeno bylo rovných 20 kusů. Bílý ráz posuzoval opět „klubový hodnotitel“ Miloslav Jarkovský z Potštejna. Ráz zlatý kropenatý soudcoval Pavel Dvořák ml. z Měšic.

U bílého rázu byla vystavená populace sice vyrovnaná, ale z hlediska exteriéru podprůměrná. Ráz není ještě ustálený a kvalita je každý rok jiná. Jde ve vlnách.

Lépe hodnocený byl ráz zlatý kropenatý. Dobře oceněná zvířata a hodnocení VD, měl vzdělavatel klubu Pavel Hrubeš z Týnce nad Labem a jejich dlouholetý chovatel Ing. Karel Tomeš. Oproti předešlým létům bylo zdrobnělých češek vystaveno méně. Největší vadou jako celku, byla nevýrazná, tmavá a rozpepřená kresba. Předností byl typ. V letošním roce chyběl ráz stříbrný kropenatý.

Součástí speciální výstavy českých slepic bývají vystavené také velké a malé šumavanky. Jedná se o chovatele, kteří jsou členy ještě z doby, kdy klub zastřešoval češky i šumavanky. V posledních létech dokonce přibyli noví členové chovající toto plemeno.

34 velkých šumavanek přihlásili členové i nečlenové klubu. Opět několik zvířat nebylo na výstavu dodáno. Nejlepší zvířata předvedla Jana Kramárová ze Sušice, Ladislav Hejhal z Milevska a Jaroslav Zajíček z Litoměřic. Posouzení zajistil již zmíněný Miloslav Jarkovský.

Podstatně slabší zastoupení měly zdrobnělé šumavanky. Bylo jich o polovinu méně než velkých. Nejlepší zvířata předvedla Jana Kramárová a Emanuel Matějka. Zvířata bodoval opět Miloslav Jarkovský.

Poháry na speciální výstavě získali 4 chovatelé, někteří dokonce několika násobně. Jednalo se o novou členku klubu a novou majitelku genového zdroje Ing. Soňu Tichou z Jindřichova u Krnova. Odnesla si 3 poháry a čestnou cenu za kohouta české zlaté kropenky. Dalším oceněným byl jednatel klubu Milan Kosík z Moravských Budějovic, který získal shodně 3 poháry a čestnou cenu na slepici české zlaté kropenky. Pohár a čestnou cenu opět na českou zlatou kropenku získal pokladník klubu Ing. Jaromír Dobrovolný z Rudíkova. Poslední pohár na zdrobnělou šumavanku obdržel člen výboru Emanuel Matějka z Prahy.

Čestnou cenu také získal předseda klubu Ing. Aleš Bukovský z Litic - na českou zlatou kropenku, člen výboru Zdeněk Baše z Bědovic - na českou zlatou kropenku a Ing. Karel Tomeš z České Třebové - na zdrobnělou českou zlatou kropenku.

Závěrem bych chtěl vyzvednout pěknou expozici vodní drůbeže umístěnou u vchodu. Působila přirozeně. Na okrasných kachničkách a černých labutích bylo znát, že si svoje „království“ užívaly. Menší, ale podobné expozice bylo možné obdivovat ve vestibulu hlavního vstupu.

Pro vytvoření takového zkrášlení výstavy je třeba mít fantazii. A je dobře, že takoví lidé mezi námi chovateli jsou. K tomuto tématu uvedu trefný citát od již zmíněného Jana Wericha: „Lidé s fantazií nejsou nebezpeční. Nebezpeční jsou jenom ti, kterým fantazie chybí, takoví, co jdou jako kůň s klapkami na očích, kteří si neumějí představit, že může být ještě něco jiného, než oni myslí, že by mělo být.“

Text a foto: Ing. Aleš Bukovský

Hlava kohouta české slepice zlaté kropenaté

Hlava slepice

Propagační voliéra s expozicí rázů českých slepic a velko formátová tabule

Romantická „krajina“ s černou labutí byla příjemným překvapením

První pohled po vstupu do pavilónu hostící výstavu drůbeže

Posuzovatel drůbeže a chovatel českých slepic Vladimír Eisenreich z Vidic na Chodsku presentuje vítězného kohouta speciální výstavy

Klubový posuzovatel Miloslav Jarkovský z Potštejna posuzuje 0. 1. zdrobnělou šumavanku

Předseda ÚOK drůbeže a klubový poradce chovu Pavel Hrubeš s 0. 1. českou zlatou kropenkou

Předseda sboru posuzovatelů Ivan Pavel (vpravo) vyhodnocuje posouzení CV v Lysé nad Labem 2017

Dekorace se selskou tématikou u hlavního vstupu lyského výstaviště s upoutávkou na výstavu Náš chov pořádanou v lednu 2018